Výběr a výcvik
Výcvik jednotky probíhá ve výcvikovém středisku v oblasti Poptún, přibližně 415 kilometrů od hlavního města Guatemaly. Podle směrnic guatemalského Ministerstva obrany je cílem Střediska Kaibil vychovat elitní jednotky commandos. Výběr se koná dvakrát do roka. Někdy se kurzu účastní i vojáci ze zahraničí, kteří přijetí do výcviku chápou jako privilegium a poctu.
Adepti jsou podrobeni osmitýdennímu výcviku, při němž přežívají v extrémních podmínkách. Kurz je rozdělen do tří částí. První trvá 21 dní, během nichž uchazeči získávají základní teoretické a praktické dovednosti a poznávají, jaký vládne v jednotce vojenský duch a jaké zde platí zákony. Druhý, 28denní kurz, se odehrává v džungli. Vojáci jsou vystaveni velice tvrdým podmínkám. V tomto období se učí nezvyklým válečným dovednostem, překonávání přírodních překážek, jako jsou řeky, bažiny či skály, provádění demolicí a likvidování min. V poslední části se vojáci učí jíst hady, mravence a kořínky, získávat vodu z rosy a provádět průniky do nepřátelského území, aby zde doplnili zásoby.
Pokud uchazeč úspěšně dokončí celý kurz, získá hnědý baret. Této vysněné chvíli ovšem předchází ještě některé náročné zkoušky, jako jsou dva dny bez spánku ve vodě, která sahá vojákovi až po krk, slanění po provaze s puškou zavěšenou na rameni a překonání řeky a další.
Výcvik Kaibiles pokračuje a tvrdosti a krutosti rozhodně neubývá: učí se starat o psa, kterého nakonec zabijí, jsou nuceni ukousávat hlavy živých kuřat a podle některých zdrojů se v době války živý i lidským masem. Rovněž jsou známí tím, že se v bitevním poli ošetřují „vlastnoručně“ - pokud je některý člen Kaibil zraněn při přestřelce, vytáhne svůj nůž, na ránu si vyřízne X a pokud zjistí, že je to bezpečné, kulku si vytáhne.
Příslušníci jednotky jsou cvičeni v partyzánském válčení, protipovstaleckých operacích, rozličných vojenských dovednostech, porozumění mapě, psychologické přípravě, vojenskému zpravodajství a kontrašpionáži. Nechybí ani tréning sebeobranného systému, který je znám jako Temv-K'a, školení v komunikačních dovednostech, survival technikách a ve všem ostatním, co je nezbytné znát pro úspěšný boj nejen v džungli.
Během výcviku je každému vojákovi přidělen cuaz (v překladu „bratr“), se kterým tráví celý zbytek kurzu. Všechny činnosti od této chvíle dělají společně: spí, jí a pracují. Pokud jeden z nich udělá chybu, jsou potrestáni oba. Výcvik je extrémně náročný – probíhá ve dne i v noci. Spát je povoleno nejdéle tři hodiny denně a to jen v případě, že si to voják „zaslouží“. Při tréning se vojáci učí jíst vše, co se pohybuje.
