Special Air Service (SAS)

motto: Who Dares Wins

Původ

V době, kdy se v Alexandrijské vojenské nemocnici zotavoval David Stirling z nedávného velmi závažného zranění z parašutismu, které ho dočasně oslepilo a ochromilo, si představil jednotku, která by se mohla dostat za nepřátelské linie ponorkami nebo s pomocí padáků a udeřila by na nepřátelské zranitelné cíle, jako jsou například vzdušné základny a zásobníky paliva. Stirlingovi se podařilo bez svolení proniknout do hlavního velitelství v Káhiře, a procházeje mezi bezpečností, skončil až v kanceláři šéfa sil pro Střední východ, generála Ritchieho. Využívajíce výhodu situace předložil Stirling své ručně psané sdělení Ritchiemu. Ten si sdělení přečetl a řekl, že je to něco, co hledal. Ritchie tedy koncepci předložil na další zvážení vrchnímu veliteli generálu Auchinleckovi. Nově jmenovanému Auchinleckovi se nápad líbil, protože to byl návrh nenáročný s výbornou vyhlídkou do budoucna, pokud by uspěl, a nemnoha ztrátami, kdyby selhal. Schválil tedy vytvoření L Detachment Special Air Service Brigade. Stirlingovi se dostalo povýšení na kapitána.

L Detachment Special Air Service

L Detachment Special Air Service Brigade byla pojmenována po fiktivním výsadkářském útvaru, kterým se Britové snažili přemoct Němce v Severní Africe. Zde již existoval K detachment, a „L“ může být pojmenování po Layforce, taskforce komanda poslaného do severní Afriky, jehož byl Stirling součástí. Jednotka se nacházela pod přímým velením Auchinlecka, protože neměla rodičovskou jednotku - Stirling se snažil předejít podřízenosti G(R) (S.O.E na Středním Východě) a ředitelství kombinovaných operací (Director of Combined Operations), aby si udržel svoji nezávislost. Začal rekrutovat muže a důstojníky z Layforce, hlavně původního No.8 Commandos, protože to byla Stirlingova původní jednotka. Jock Lewes a Paddy Mayne byli dva důstojníci, na které vynaložil Stirling speciální úsilí, aby je získal, a oba se stali významnými postavami v dějinách SAS. Trénink pro novou jednotku byl náročný a zahrnoval trhaviny, manévrování, parašutismus a noční přesuny. Očekávalo se od nich, že budou umět zacházet jak se zbraněmi Spojenců tak se zbraněmi Osy, a tudíž výcvik směřoval tímto směrem. Také se od nich očekávala dobrá fyzická zdatnost. V základě Stirling předpokládal, že se budou chovat jako Gardisté a upustí od svých oddílů. Jejich agresivita měla být přenášena na nepřátelskou armádu. Slavná insignie jednotky, plamenný meč, často chybně zaměňován za okřídlenou dýku, byla přijata po výcvikovém období. Slavné béžové barety byly představeny po neúspěšném vyzkoušení bílých. Insignie jako tato pro tak malou jednotku by nebyly za normálních podmínek známé v britské armádě, ale generál Auchinleck je schválil, když se setkal se Stirlingem, který měl právě tento baret a insignii, ve Shepheardově hotelu v Káhiře.