Spetsgruppa A, B

Historie

Spetsgruppa A vznikla 29. července 1974 na rozkaz Jurije Andropovova, předsedy KGB. Nechala se inspirovat britskou SAS a americkou Delta Force. Organizačně byla začleněna do sedmého oddělení KGB, které řešilo sledování a ochranu země před útoky. Od svého vytvoření se účastnila v podstatě všech akcí na záchranu rukojmích v Rusku.

Nejvýznamnější misí jednotky v období Sovětského svazu bylo obsazení Aminova paláce v Afghánistánu 27. prosince 1979, což byla operace, která odstartovala afghánskou válku. Podle mnoha ruských informačních zdrojů (včetně pamětí důstojníků z Alfy i jiných jednotek, kteří se na obsazení podíleli), se operace nazývala Bouře-333. Společně se skupinou Beta, která v té době čítala 24 vojáků, se na operaci podílela i další skupina KGB, a to skupina Zenit o síle 30 mužů. Na operaci se dále podílel muslimský prapor sovětského Ministerstva obrany, který tvořili výhradně vojáci z jižních republik Sovětského svazu a měl sílu 520 bojovníků, a dále jedna vzdušná výsadková skupina o 100 vojácích. V operaci ztratila Spetsgruppa 2 vojáky, Zenit 3, muslimský prapor 5 a výsadková skupina 9. Více než padesát bylo zraněno. Jednotka pozabíjela afghánského prezident Hafizullah Amin s rodinou a jeho asi dvou set člennou elitní stráží. Při operaci byly kromě paláce obsazeny i další budovy, jako např. budova Ministerstva vnitra, sídlo Vnitřní bezpečnosti (KHAD) a Generálního štábu. Veteráni z Alfy označují tuto operaci jako jednu z nejúspěšnějších.

V říjnu 1985 byla Spetsgruppa poslána do Bejrútu, kde upadli čtyři ruští diplomaté do držení militantních muslimů. Dřív, než se jednotka dostala na místo, únosci jednoho rukojmího zabili. Operátoři KGB zjistili totožnost útočníků a jejich příbuzných, které později zadrželi a použili jako vlastní rukojmí. Skupina se držela zásady nevyjednávat. Spetsgruppa oddělila části těl zadržených příbuzných a poslala je únoscům s tím, že pokud okamžitě nepropustí ruské rukojmí, budou následovat další. Taktika vyšla a následujících dvacet let nebyl na Středním východě vzat jako rukojmí žádný Rus.

Během pokusu o převrat v Sovětském svazu v roce 1991 byla Alfa pověřena obsazením ruského Bílého domu, budovy parlamentu a zabitím Borise Jelcina a dalších ruských vůdců. Jednotka jednohlasně odmítla uposlechnout rozkaz. Její členové se vmísili do davu a odhadovali možnosti a výsledky provedení takovéto operace. Podle jejich zpráv v následujících měsících by měla operace šanci na úspěch, ale za cenu stovek až tisíců civilních obětí.

Spetsgruppa rozsáhle sloužila během sovětské války v Afghánistánu. Existence jednotky pokračuje i po rozpadu SSSR. Skupina zasahovala v rozličných krizových situacích, mezi které patří obléhání moskevského divadla 23. října 2002, krize s rukojmími ve škole v Beslanu v roce 2004 a zavraždění čečenského vůdce rebelů Movsara Baravjeva.