Vlajka Ruska

Vympel FSB

(Вымпел ФСБ)

Vympel
Vympel. (Zdroj: Bratishka.ru.)
Vympel

Profil jednotky

Vympel (rusky Вымпел) je ruská jednotka speciálních sil. Mezi její alternativní názvy patří Spetsguppa V či skupina Vega.

Kořeny jednotky Vympel nejsou přesně známy. Ve své době utvářela KGB různé zvláštní jednotky (specgruppy) a přidělovala jim rozličné úkoly. S ohledem na delikátní politickou situaci na mezinárodní scéně na konci sedmdesátých let, kterou ovlivňovala i sovětská intervence v Afghánistánu, bylo zřízení stálé speciální jednotky na místě. Právě během bojů v Afghánistánu v prosinci 1979 se začínala rodit nová jednotka. K oficiálnímu založení paravojenské síly Vympel došlo 19. srpna 1981 rozhodnutím rady ministrů SSSR a politbyra KSSS pod iniciativou předsedy KGB Andropova. Vympel spadal pod přímé řízení 1. správy KGB (určené pro zahraniční zpravodajskou činnost).

Zpočátku Vympel rekrutoval pouze důstojníky z KGB, z nichž většina prošla Afghánistánem. Jelikož ale požadavek zněl rozšířit sílu jednotky přibližně na 1000 mužů, začali se přijímat i vojáci z jiných útvarů. Výběrový proces byl extrémně náročný a v průměru jím prošel pouze každý desátý.

Jednotka měla v popisu práce provádění průzkumu, sabotážní operace, únosy a likvidaci důležitých osob, ochranu sovětských občanů v zahraničí a v případě války sloužila jako špionážní buňka. Dále byla schopná obsadit strategicky důležité objekty nepřítele jako jsou vodní elektrárny či jaderná zařízení nebo naopak chránit objekty vlastního státu. Podobně jako americké Zelené barety také prováděla výcvik partyzánských skupin ve znepřátelených zemích.

Vympel si brzy získala pověst jedné z nejkvalitnějších sovětských specnaz jednotek. V následujících deseti letech byla vysílána do Angoly, Mozambiku, Vietnamu, Nikaraguy, na Kubu a do dalších států, aby zde naplňovala zájmy své vlasti. Během denní služby se příslušníci jednotky učili válčení, studovali místní geografii, jazyky a rozvíjeli taktické dovednosti pro boj v neobvyklých podmínkách.

Po rozpadu Sovětského svazu byla jednotka velmi oslabena vlivem opakovaných reorganizací. V době, kdy se dostala pod vedení Hlavní správy pro ochranu Ruské federace, se podílela výhradně na domácích protiteroristických akcích, boji s drogami a vymáhání práva.

V roce 1993 dal ruský prezident Boris Jelcin jednotkám Vympel a Alfa rozkaz, aby zakročily proti parlamentní budově, kde se zabarikádovali ministerští disidenti. Vympel odmítl uposlechnout a úder nakonec provedla Alfa. Odmítnutím rozkazu si ovšem Vympel vysloužil nepřízeň prezidenta. Jednotka byla nasměrovaná pod křídla ministerstva obrany MVD. Ruská policie ale nedokázala najít pro takovou jednotku uplatnění. Navíc velká část příslušníků Vympel nemohla vystát fakt, že se původně vojenská jednotka dostala do područí policie. Pod MVD se jich rozhodlo zůstat pouze kolem 50, čímž jednotka jako taková zanikla. MVD vytvořilo ze zbytků Vympel novou protiteroristickou skupinu s názvem Vega.

V roce 1995 byla přidělena kontrola jednotky Vympel zvláštnímu operačnímu středisku FSB (Federální služba bezpečnosti). Jednotka získala své původní jméno a byla začleněna do struktur zpravodajských služeb. Důraz se posunul od černých a utajovaných sabotážních operací k boji proti terorismu a zajišťování jaderné bezpečnosti.

Vympel se stále řadí k utajovaným jednotkám. Například se ví, že se účastnil ruské kampaně v Čečensku a útoku na budovu Vrchního sovětu v roce 1993 během ruské ústavní krize. O jejích současných aktivitách je známo velmi málo, výjimkou je zatčení čečenského militantního vůdce Salmana Radujeva v březnu 2000 a zásah v beslanské škole v listopadu 2004.

Operátoři Vympel podstupují výcvik týkající se improvizovaných a speciálních explozivních nástrojů. Fyzická příprava zahrnuje boj zblízka, parašutismus, potápění, podvodní bojové techniky, lezení a alpské techniky s lanem. Místní skupiny jednotek Vympel byly rozmístěny ve městech, kde se nachází obzvláště důležitá jaderná zařízení.

Reference

Autor článku: Redakce Specwar | Článek vložen 17. 6. 2010