Profil jednotky
Pararescueman jsou muži amerických vzdušných sil, jejichž primárním posláním je vyhledávání sestřelených posádek letounů, jejich ošetření a evakuace z bojového prostředí. Krédo Parazáchranářů, též známých jako Pararescue Jumpers (PJs), zní:
save life and to aid the injured. I will be
prepared at all times to perform my
assigned duties quickly and efficiently,
placing these duties before personal
desires and comforts. These things I do,
"That Others May Live."
---
(Mou povinností parazáchranáře je
zachraňovat životy a pomáhat raněným.
Vždy budu připraven plnit
své úkoly rychle a efektivně
i na úkor osobního pohodlí
a potřeb. To vše činím,
„Aby jiní mohli žít.“)
Letci z 18. křídla jsou vysazováni z helikoptéry HH-60 Pave Hawk 33. záchranné eskadry během cvičení u pobřeží Okinawy 29. srpna 2006.
[Foto: Senior Airman Jeremy McGuffin / USAF.]
Úkoly
- Operace Search and Rescue;
- MEDEVAC (Medical Evacuation).
Vytvoření a zrušení
- * březen 1962.
USAF Pararescue.
[Foto: USAF.]
Historie
Historie Parazáchranářů se začala psát v srpnu 1943, kdy 21 osob opustivší poškozený letoun C-46 zůstalo v nezmapované džungli poblíž čínsko-barmských hranic. Místo nehody bylo tak vzdálené, že jedinou možností, jak dopravit pomoc k přeživším, byl shoz padákem. K úkolu se přihlásil podplukovník Don Fleckinger spolu se dvěma zdravotníky. A tímto vzdušným výsadkem zdravotníků vznikl zárodek, z kterého se dále vyvinul koncept Parazáchranářů. Po měsíce se tito muži starali o zraněné až do doby, než se dostali do bezpečí. Jedním z těch, co prožili ono krušné období, byl novinový komentátor Eric Sevareid. Později o mužích, kteří pro jeho záchranu riskovali vlastní životy, napsal: „Statečnost je vzácné slovo, oni si ho zasloužily.“
Tato událost poukázala na potřebu speciálně vycvičených záchranářů, což přivedlo Pararescuemen k životu. Od té chvíle byla jejich práce patrná po celém světě. Když se dostali letecké posádky, vojáci nebo civilisté do problémů, Parazáchranáři přicházeli na pomoc.
Jedny z nejinspirativnějších příběhů pochází z konfliktu v jihovýchodní Asii. Parazáchranáři riskovali své životy, když létali přes nepřátelské území na pomoc vlastním silám. Denně dobrovolně vyráželi do vietnamské džungle zachraňovat vojáky a zraněné sestřelené piloty. Vzdušné síly udělily 19 křížů lidem ve službě během konfliktu v jihovýchodní Asii, devět z těchto křížů připadlo Parazáchranářům.
Pararescueman vysazován do vietnamské džungle během záchranné akce v červnu 1970.
[Foto: USAF.]
Charakteristické rozlišení se dostalo Pararescuemen na počátku roku 1966. Generál John P. McConnell, později náčelník štábu vzdušných sil, schválil nošení tmavě červených baretů, jejichž barva symbolizuje krev obětovanou záchranáři a jejich oddanost svému poslání pomáhat ostatním v tísni. Motto „Aby jiní mohli žít“ je denní realitou jejich života.
Oficiální výcvik Pararescuemen je nekonečné zdokonalování se. Neustále vylepšují procedury a hledají lepší a lepší metody. Znatelný krok kupředu nastal pro Pararescue, když se skloubil seskok padákem a potápěčské techniky. Při seskoku na sobě nese Parazáchranář vybavený k potápění na 170 liber váhy.
USAF Pararescue.
[Foto: USAF.]
Jedna z dramatických událostí nastala i během Pararescue potápěčské akce na konci vesmírného letu Gemini 8, v níž seděli astronauti Neil A. Armstrong a David R. Scott. Kvůli nahlášeným problémům se PJs přichystali na předpokládané místo mořského přistání. Na místě byli včas, díky čemuž viděli kosmickou loď zřítit se do moře. Tři Pararescuemen seskočili na padácích za nimi a během 20 minut připravili plovací vybavení. Záchranáři zůstali s astronauty až do příjezdu torpédoborce námořnictva o tři hodiny později.
Filipínské moře, Severní Tichý Oceán, 16. březen 1966 - Parazáchranáři a astronauti Neil A. Armstrong a David R. Scott čekají na příjezd záchranné lodi.
[Foto: NASA.]
Pararescuemen poskytují trvalou podporu misím NASA a zajišťují záchranářskou podporu jejich vesmírnému programu. Na plnění těchto úkolů pravidelně trénují.
Klíčovým úkolem Pararescuemen je zachraňovat životy a jejich práce tvoří důležitou část záchranného systému. Tak například, během dvou týdnu byli dvakrát povoláni na pomoc ruským obchodním lodím ve dvou různých oblastech. V prvním případě se jednalo o těžce popáleného námořníka ruské dopravní lodi v Atlantiku 700 mil od pobřeží. Dva Parazáchranáři z Azorských ostrovů se nechali letadlem přepravit nad dané místo, odkud padáky seskočili vedle lodi. Následně se starali o těžce zraněného až do chvíli, kdy loď dosáhla přístavu o několik dní později. Dva týdny nato se ozvalo další nouzové volání z jiného ruského plavidla - rybářské lodi v Tichém oceánu u Oregonského pobřeží. Tým tří Parazáchranářů z Portlandu seskočil do oceánu. Na lodi pak léčili rybáře z vážných poranění zad a hlavy v důsledku pádu. Když se loď dostatečně přiblížila k pobřeží, plavidlo pobřežní stráže vyzvedlo námořníka a odvezlo do nemocnice.
Helikoptéra HH-60G Pave Hawk 56. záchranné eskadry při akci na pomoc rybářské lodi, která uvízla na písečném pobřeží jižního Islandu.
[Foto: Staff Sgt. Anthony Iusi / USAF.]
Roku 1989 napomáhali při oživování a ošetření motoristy na kalifornské dálnici zničené zěmetřesením. PJs byli jediní, kteří se dobrovolně proplazili mezi deskami rozbořené dálnice, aby se dostali k oběti. Za tuto obětavost si vysloužili osobní ocenění od prezidenta Bushe.
Při nasazení v Panamě v roce 1989 byli Pararescuemen mezi prvními americkými bojovníky, kteří seskočili padákem během operace Just Cause. Vzhledem k intenzitě operace našli jejich bojové a zdravotní schopnosti silného využití. S pomocí svých upravených vozítek RATT-V se starali o většinu amerických zraněných na dvou letištích pod panamskou kontrolou, které byly získány v počáteční fázi invaze.
Za operace Pouštní bouře měli Pararescuemen úkol zajišťovat posádky sestřelených letounů a zraněné vojáky. Tato akce na „osvobození“ Kuvajtu opět doložila užitečnost Parazáchranářů. Mezi jejich misemi byla i záchrana navigátora sestřelené F-14 ve velmi nebezpečném prostředí, při níž se střetli kousek od zachraňovaného vojáka s nepřátelskými silami. Pararescue rovněž zajišťovala humanitární podporu kurdským utečencům prchajícím do severního Iráku.
V Somálsku byli zahrnuti do operace na dopadení somálského vůdce Mohammada Aidida. Společně s armádními Rangers měli PJs pověření provádět z helikoptér úlohu Search and Rescue. Při prvotním úderu byly dvě helikoptéry sestřeleny, PJs se proto vydali na pomoc a ochranu přeživších. Jelikož se helikoptéry zřítily do zóny nejtěžších bojů, byli PJs a Rangers vysazeni přímo do centra přestřelky, přepravili zraněné z bezprostředního nebezpečí a poskytli jim lékařské ošetření. Díky tomu se podařilo přímo během operace zachránit mnohé životy.
V Afghánistánu se řadí ke známým akcím například ta, za níž byli dva PJs vyznamenaní, jeden z nich posmrtně. Po urputné přestřelce se jim podařilo zachránit 10 amerických vojáků. Během této combat, search and rescue mise byl jeden PJ zabit, předtím však s kolegou stačil stabilizovat raněné a pod palbou pro ně vytyčit místo vyzvednutí.
Pararescuemen v Afghánistánu.
[Foto: USAF.]
PJ z 58. záchranné eskadry společně s dalšími americkými vojáky ošetřuje afghánského chlapce, který stoupl na IED. To mu utrhlo pravou nohu a velkou část ruky. Kandahár, 28. července 2010.
[Foto: Brennan Linsley / AP Photo.]
Výběr a výcvik
Proces, při němž se má stát z řadového vojáka Parazáchranář, se neformálně označuje jako Pipeline nebo také Supermanovská škola. Celkem trvá okolo dvou let a jen asi 10 % zájemců se dostane až na konec.
Uvedeme základní fyzické minimum, které by měl každý uchazeč splňovat. Mezi jednotlivými disciplínami jsou vždy tři minuty odpočinku, celý test musí být splněn do tří hodin.
- uplavat 25 metrů pod vodou,
- uplavat 1000 metrů volným způsobem do 26 minut,
- uběhnout 1,5 míle do 10 minut a 30 sekund,
- udělat 8 shybů do minuty,
- udělat 50 sed-lehů do 2 minut,
- udělat 50 kliků do 2 minut,
- udělat 50 flutter kicků do 2 minut.
Z formálních náležitostí je nutné splňovat následující: být muž, občan USA, mít středoškolské vzdělání, projít armádním testem ASVAB (Armed Services Vocational Aptitude Battery) a mít skóre alespoň 43, získat bezpečnostní prověrku a být zdatný plavec. Uchazeč nesmí mít poruchu barevného vidění, zrak lepšího oka musí být minimálně 20/70 a horšího 20/100. Každý žadatel také musí projít testem na fyzické schopnosti a výdrž (Physical Ability and Stamina Test - PAST), kde je nutné uplavat 500 metrů do 15 minut, zvládnout 6 shybů do minuty, 50 sed-lehů do 2 minut, 42 kliků do 2 minut a uběhnout 1,5 míle do 11 minut a 30 sekund.
Aby mělo smysl se hlásit k PJs, doporučuje se zvládat alespoň
- uběhnout 3 míle pod 21 minut,
- provést 50 až 60 perfektních kliků do 2 minut,
- udělat 100 až 130 dřepů do 4 minut,
- udělat 12 perfektních shybů do natažených rukou,
- uplavat 1500 metrů do 28 minut.
The Pipeline
Uchazeči o službu u Parazáchranářů nesou kládu na vzdálenost 1,5 míle během extended training day, během něhož jsou pod neustálou 20hodinovou fyzickou zátěží. 6. duben 2006.
[Foto: Tech. Sgt. Cecilio M. Ricardo Jr. / USAF.]
- Přípravný Pararescue kurz / Pararescue Preparatory Course (2 týdny; Lackland AFB, Texas)
Fyzická průprava pod dozorem sportovních fyziologů a plaveckých instruktorů s cílem seznámit uchazeče s požadavky na úspěšné splnění následného indoctrinal kurzu. - The PARARESCUE/Combat Control Indoctrination Course (10 týdnů; Lackland AFB, Texas)
Úkolem této fáze je vyselektovat budoucí parazáchranáře. Důraz se klade na vysokou fyzickou zátěž s velkým prostorem věnovaným plavání, běhu, posilování a kondičnímu cvičení. Rovněž se věnuje čas fyziologické přípravě, fyzice potápění, zdravotnické terminologii, potápěčské terminologii, historii PJs a velitelskému přípravě. Dokončení tohoto kurzu je vstupenkou do Pipeline a k nabývání vědomostí, které dělají Parazáchranáře uznávanými specialisty. - Armádní výsadkářská škola / US Army Airborne School (3 týdny; Fort Benning, Georgia)
Základní výsadkářský výcvik. První týden se tráví na zemi, ve druhém se trénuje na cvičné věži a v posledním týdnu na každého čeká 5 seskoků. - Kurz bojových potápěčů u USAF / USAF Combat Diver Course (6 týdnů; Panama, FLorida)
Kurz bojového potápění s dýchacími přístroji, výcvik se provádí do hloubky 40 m. Velké úsilí se upírá k maximální mobilitě pod vodou za nejrůznějších situací. - US Navy Underwater Egress Training (1 den; Pensacola NAS, Florida)
Vyučuje se, jak bezpečně opustit letoun, který nouzově přistál do vody. - US Air Force Basic Survival School (2 1/2 týdne; Fairchild AFB, Washington)
Náplní jsou základní techniky přežití v nepřístupných oblastech s minimem vlastního vybavení. - US Army Military Freefall Parachutist School (5 týdnů; Fort Bragg, Severní Karolína a Yuma Proving Grounds, Arizona)
Výcvik seskoku padákem stylem HALO. V kurzu je obsažen výcvik ve vzduchovém tunelu. Každému studentovi se dostane minimálně 30 HALO seskoků včetně dvou denních a dvou nočních s dýchacími přístroji a polním výstrojí. - Paramedic Course (22 týdnů; Kirtland AFB, Nové Mexiko)
Zde se vyučuje, jak zvládnout traumatizované pacienty a jak poskytnout nutné zdravotnické ošetření před jejich evakuací. - PARARESCUE Recovery Specialist Course (24 týdnů; Kirtland AFB, Nové Mexiko)
Tento kurz kvalifikuje Pararescuemen coby záchranářské specialisty k působení v rámci PJ kdekoli na světě. Zahrnuje výcvik zdravotnické péče v polních podmínkách, základy vyprošťování, bojovou taktiku, horolezectví, pokročilé techniky seskoků padákem a vysazování a extrakci helikoptérou.
PJs ze 210. záchranné eskadry nacvičují techniky záchrany v arktických podmínkách při 20stupňových mrazech v aljašských horách nad městem Anchorage.
[Foto: MSgt John K. McDowell.]
Fotogalerie
Pararescueman prozkoumává bojiště během cvičné mise v severovýchodním Afghánistánu, 20. dubna 2009.
[Foto: Staff Sgt. Jason Lake / USAF.]
Cvičení Pararescuemen na základně Joint Base Balad v Iráku, 20. řijna 2009.
[Foto: Senior Airman Christopher Hubenthal / USAF.]
USAF Pararescue.
[Foto: USAF.]
Pararescuemen ze 304. záchranné eskadry chystají nosítka k vyzvednutí helikoptérou během pouštního cvičení poblíž Tucsonu v Arizoně, 15. února 2005.
[Foto: Master Sgt. Ruby Zarzyczny / USAF.]
USAF Pararescue.
[Foto: Master Sgt. Bryan Ripple / USAF.]
Parazáchranáři ze 304. záchranné eskadry čekají na signál před nočním seskokem s dlouhým pádem z letounu C-130, 21. března 2007.
[Foto: Master Sgt. Ruby Zarzyczny / USAF.]
USAF Pararescue.
[Foto: USAF.]
USAF Pararescue při HALO seskoku.
[Foto: USAF.]
Video: Combat Rescue Afghanistan CSAR Pararescue "Pedros"
Reference
- USAF Pararescue,
url<http://www.pararescue.com/> - Pararescue photos / MilitaryPhotos.net,
url<http://www.militaryphotos.net/forums/showthread.php?1365-Some-new-Pararescue-photos/page7> - Pararescue Jumpers / Tactical-Life.com,
url<http://www.tactical-life.com/online/tactical-weapons/pararescue-jumpers/> - PJsinNam.com,
url<http://www.pjsinnam.com/> - PJ Training / AFSOC.AF.mil,
url<http://www.afsoc.af.mil/specialtactics/pjtraining.asp> - Air Force Pararescue Training - Hell Night / USMilitary.about.com,
url<http://usmilitary.about.com/cs/airforce/a/pararescue.htm> - PJs / Specwarnet.net,
url<http://www.specwarnet.net/americas/pj.htm> - USAF Pararescue School / Thede.tripod.com,
url<http://thede.tripod.com/kirtland.html> - Air Force Pararescue Jumper (PJ) Training / Military.com,
url<http://www.military.com/military-fitness/air-force-special-operations/air-force-para-rescue> - USAF Pararescue Knives / JayFisher.com,
url<http://www.jayfisher.com/USAF_Pararescue_Knives.htm>
Autor: Redakce Specwar | Vloženo 6. 8. 2011 |